Co s vyjetým olejem? Jak ho legálně zlikvidovat po výměně oleje v autě

Už vás někdy trápila otázka, co udělat se starým olejem, když jste si vybrali a koupili motorový olej nový a provedli jeho výměnu ve vozidle? Měníte si doma sami olej u auta nebo u motorky? Nebo u jiného zařízení, třeba u sekačky? Objevili jste v garáži zapomenutý barel se starým použitým olejem? Přemýšlíte, jak se ho zbavit? Láká vás vypustit jej do kanalizace, postupně jej vyhodit se směsným olejem nebo s ním dokonce topit? Nic z toho byste dělat neměli.
 

Vyjetý olej je chemický koktejl. Jak na jeho likvidaci?

Motorové, technické a jiné průmyslové oleje tvoří samostatnou kategorii chemikálií, se kterými je po jejich použití potřeba nakládat zvláštním způsobem. Tyto oleje splňují předepsané normy pro jejich využití a často jsou obohaceny o další příměsi, které zlepšují jejich vlastnosti a prodlužují jejich životnost. Během jejich využívání se ale navíc do jejich obsahu přidávají různé nečistoty a sloučeniny, které vznikají třeba v důsledku spalování paliva v motorech, a olej tak dále znehodnocují.

Olej nasycený těmito složkami ztrácí po určité době své mazací a další schopnosti a je nutné jej vyměnit za nový. Vypuštěním tohoto oleje z přístroje však práce a starost s ním nekončí. Nyní přichází to důležité, tedy co teď s ním?
 

Odpadový olej zlikviduje pouze oprávněná osoba

Fáze využívání a následnou likvidaci průmyslových maziv řeší zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, a to celkem striktním způsobem. Ustanovení § 3 a § 28 tohoto zákona řadí použitý motorový olej mezi odpad, který je možné likvidovat pouze ekologicky. Takovou likvidaci může provádět výhradně k tomu oprávněná osoba, která má souhlas s provozem zařízení na likvidaci či další využití oleje od krajského úřadu. Pokud takovou osobou nejste, nemáte možnost olej likvidovat, a to ani podomácku.
 

Co hrozí při domácí likvidaci oleje?

Pokud se toho přesto dopustíte, hrozí vám, jako fyzické osobě, pokuta až 1 milion korun a je jedno, jestli jste prvotním původcem odpadu nebo pouze jeho příjemcem, který ho chtěl likvidovat. Právnické osobě, která by neoprávněně nakládala s odpadovými oleji, hrozí pokuta až 10 milionů korun.
 

Zpětný odběr?

Samotná likvidace oleje je tak v současné době poměrně obtížná. Ještě do roku 2015 bylo možné vracet vyjetý motorový olej na tzv. zpětný odběr. To již neplatí.  S použitými oleji již není možné nakládat v režimu zpětného odběru, ale pouze v režimu nebezpečných odpadů. 

Automobilové odpadní oleje tvořily z individuálních výměn motorových nebo převodových olejů asi jen 3 % všech měněných olejů. Z toho se dá usuzovat, že drtivá většina uživatelů silničních vozidel si nechávala a nechává měnit olej odborně, v servisech.

Vzhledem k relativně nízké ceně za ropu, se nevyplatí recyklace oleje malým provozovnám, takže ve svém okolí pravděpodobně nenajdete ani žádnou firmu, která by starý olej vykupovala, jak tomu bylo dříve.
 

Likvidace oleje pouze ekologicky

Oleje nelze likvidovat vyléváním do přírody ani do kanalizace. Na trhu existuje řada kotlů a kamen, jejichž palivem je olej, ale nikoli starý vyjetý, ale speciálně upravený. K vytápění nebo volnému spalování by bylo třeba vyjetý olej nejprve přepracovat na palivo dle normy ČSN 656690. Spalování běžného starého průmyslového oleje je tak nelegální a hrozí za to výše uvedená pokuta.
 

Jak se můžete oleje zbavit? Se specialisty

Jak si tedy poradit? Pokud jste soukromník, máte to o něco těžší než firma, která produkuje odpadu hodně, třeba právě takový autoservis. Musíte si ve svém okolí vyhledat specializovanou firmu, která likvidaci oleje zajišťuje, tam jej donést a za jeho likvidaci zaplatit. Samozřejmě to není až takový problém, na internetu takových firem najdete celkem dost a u některých lze domluvit i svoz odpadu, máte-li ho zrovna větší množství.

Pomohou i běžné sběrné dvory

Určitým řešením mohou být i tak zvané sběrné dvory, které jsou provozovány obcemi nebo městskými částmi. Tyto sběrné dvory jsou otevřené v určité dny (nemusí to být v pracovním týdnu, ale velmi často je to spíš o víkendu, kdy se dá předpokládat, že lidé více pracují doma) a dle konkrétních provozních řádů přijímají různé nebezpečné odpady – obvykle jednou za určité období (třeba čtvrtletně).

I zde počítejte s tím, že budete muset hradit nějaké poplatky, ale není tomu tak vždy. Některá sběrná střediska mají svou činnost dotovanou a poplatky tak nevybírají. Nebo umí nasbírat takové množství odpadu, že jej likvidační firma odebere bez úhrady. Toto je v podstatě jediné možné legální řešení, jak se oleje, který máte doma, ekologicky zbavit.

 

Oleje škodlivé pro životní prostředí

Podobné problémy s likvidací oleje řeší ale i velké firmy. Škodlivost olejů, tedy všech druhů maziv, která se používají k výrobě, provozu a také pro údržbu strojů, je obecně známá. Chemické sloučeniny jsou v přírodě přirozeně samy velmi těžko odbouratelné. Negativní důsledky vznikají totiž stejně tak při jejich chybném využití, jako při chybné likvidaci po konci jejich životnosti, a to v dopravě, strojnictví, ve stavebnictví, a podobně.

Přírodní alternativy likvidace nízkoteplotních maziv 

Možným východiskem je snaha omezovat jejich negativní účinek tím, že se více využívají ekologické a biologicky odbouratelné oleje. Jejich obsah tvoří rostlinné, syntetické esterové nenasycené i nasycené oleje a polyglykoly. 

Bohužel rostlinné oleje mají velmi slabou hydrolytickou stabilitu a malou životnost. Navíc mají nepříznivou schopnost tvořit lepkavé usazeniny. Výhodou je pak jen jejich poměrně nízká cena.

Nasycené estery mají výborné mazací vlastnosti, dobře se snášejí s konstrukčnímu materiály i gumovými těsněními a jako alternativa jsou přijatelné. Zvládají dobře i teploty kolem 150 °C. Nenasycené estery mají lepší biologickou odbouratelnost, ale o něco horší oxidační a tepelnou stabilitu, jsou vhodné do teplot kolem 130 °C.

Polyglykoly (PEG) mají zase celkem vysokou agresivní reakci vůči konstrukčním a těsnicím materiálům a nátěrům. Lze je tedy využívat jen tam, kde dochází k vysoké teplotě, aby jejich negativitu převážil jejich přínos.
 

Alternativy likvidace vyjetých motorových olejů

Podobným výzvám čelí vědci také v souvislosti s likvidací motorových olejů. Zdá se ale, že přírodní povrchově aktivní látky budou v budoucnu možným způsobem, jak se zbavovat i vyjetých olejů. Silva a kol. (2023) testovali tyto látky při dekontaminaci půdy za účelem odstranění motorového oleje a dosáhli 92,4% míry odstranění za optimalizovaných podmínek.

 

Jak řeší likvidaci starého oleje firmy?

Obecně firmy řeší navíc i mnoho administrativních úkonů. Pokud při jakékoli podnikatelské činnosti vznikají nebezpečné odpady, má firma povinnost zajistit si souhlas k nakládáním s nebezpečnými odpady, a to podle § 16 odst. 3 zák. č.185/2001 Sb., o odpadech, od příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

Zároveň pokud je produkce tohoto odpadu za jeden rok větší než 50 kg, popřípadě 100 t ostatního odpadu, musí podnikatel zasílat „Hlášení o produkci a nakládání s odpady“ na příslušný úřad obce s rozšířenou působností nejpozději do 15.2. následujícího roku.
 

Odpady svěřit odborníkům

Vzhledem k tomu, že ne každá firma si může dovolit najmout zvláštní pracovní sílu, která se odpadovým hospodářstvím bude zabývat, využívají často specializovaných služeb společností, které odpady likvidují. Ty jim dokáží zajistit kompletní servis po fyzické i legislativní stránce.

To obnáší obvykle i dodání veškerého potřebného příslušenství, které je v rámci řešení odpadů potřeba. Jsou to například popelnice na filtry, obaly, hadry a jiné nebezpečné odpady, sudy a barely na kapaliny, sorpční materiály atd. Tyto věci zároveň slouží ke správnému ukládání a třídění odpadů.
 

Pravidelný svoz a vyřešené papírování

Svoz odpadu pak probíhá po naplnění nádob nebo pravidelně po určité dohodnuté lhůtě. Tyto speciální firmy mohou zajistit také zápis evidenčních listů přepravy nebezpečných odpadů (tzv. ELPNO), vedení povinné průběžné evidence nakládání s odpady, zmíněné roční hlášení, a dokonce i zajištění součinnosti s případnou kontrolou od České inspekce životního prostředí.

Tím má podnikatel (třeba autoservis) zabezpečeno legální a řádné likvidování nebezpečného odpadu. A to nejen starého oleje, ale třeba i autobaterií, železných a neželezných kovů a dalšího.

 

Co se děje s olejem dál?

Paradoxním důvodem, proč byl v České republice zastaven zpětný odběr použitých olejů byl ten, že jich v celkovém objemu bylo málo.  Plánované investice k vybudování státních provozů na regeneraci olejů by mnohonásobně převýšily jejich zpětný výnos. Regenerační zařízení jako takové v naší zemi tedy není. Veškerý odebraný olej se tak využíval a ve větší části, ovšem po značných úpravách, stále využívá jako energetický zdroj. Tedy prostředek k topení, a to hlavně v průmyslovém odvětví, v cementárnách a teplárnách.
 

Upravený starý olej má jako palivo lepší schopnosti odbouratelnosti v ovzduší než klasické uhlí. Například cementárny odebírají olej záměrně, jeho spalování má lepší stabilizující vlastnosti, a navíc a možná i především, jsou upravené oleje používané ke spalování osvobozeny od daně z minerálních olejů. 
 

Regenerační proces

Ve světě je kladen na recyklaci olejů obdobný tlak jako u nás. Bohužel je to proces velmi nákladný. Regenerační zařízení umí sice zachovat mnoho pozitivních vlastností a přísad rafinací odpadních olejů, ale složitá technologie v konečném důsledku stojí mnohonásobně víc než končený očištěný produkt.

Složitou rafinací dochází k postupnému odstranění škodlivých látek a příměsí, látek vzniklých stárnutím (zejména oxidací při spalování), zbytků přísad, aditiv a jiných směsí a látek vzniklých jejich rozkladem a náležitou úpravou frakčního složení. Nakonec zůstává čistý základní olej. Hledání alternativních prostředků je tak stále jednodušším a přijatelnějším způsobem, jak se se starým olejem vypořádat.

Jednou z takových alternativ je experimentální aktivace bentonitu kyselinou sírovou pro recyklaci použitých motorových olejů: Vědecká studie Teneqja a Drushku (2015) popisuje, že tato aktivace zvýšila specifický povrch a kumulativní objem bentonitu, což naznačuje, že by mohla z oleje odstranit nežádoucí složky, což by umožnilo jeho opětovné použití jako základových olejů nebo paliva.